Minulý rok získala Frieda grant od Nadace ČEZ, který se dal použít i na nákup pomůcek pro mobilitu.

Svůj příspěvek jsem utratil v železářství. Kupoval jsem část materiálu na výrobu dřevěných madel. Ta mám rozmístěna doma všude tam, kde se potřebuju opírat. Celkem jich mám doma patnáct a je to pro mě velká pomoc při pohybu po domě. V tomto článku bych chtěl popsat jejich instalaci.

Budeme potřebovat hlavně dřevěné tyče (bral jsem bukové o průměru 42 mm) a nerezové držáky madel na stěnu. Bydlíme ve starém domě, kde jsou na zdech silné vrstvy omítky. Kotvit na stěnu pomocí hmoždinek něco těžšího než obrázek je prakticky nemožné. S něčím pomůžou prodloužené hmoždinky, ale na madla to není. Naštěstí existují držáky s vnitřním závitem, které se dají šroubovat na závitové tyče. Takže, když už jsme v tom železářství, tak přikoupíme ještě závitové tyče (8 mm), chemickou kotvu a pro jistotu i síťku pro chemickou kotvu. Ta se dává do zdi mezi závitovou tyč a cihlu. Po duté cihly je to nutnost, pro pevné se hodí hlavně, když trochu ujede vrtačka a díra ve zdi není ideální.

Držák má ještě dosedací kroužek a vaničku na madlo. Ta je k držáku připevněna malým imbusovým šroubem:

Závitovou tyč nařežeme, začistíme řezné plochy a nastavíme vzdálenost, která bude vyčnívat ze zdi. Dávali jsme 80 mm do zdi a 20 mm ven. Vzdálenost nastavíme pomocí dvou matek, dotažených proti sobě. Nezapomeneme na nějakou gumovou podložku, aby pak chemická kotva nepřilepila i tu matku:

Při vrtání do zdí dávejte pozor na případné elektrické kabely. Po ukotvení šroubu ve zdi to celé vypadá takhle:

A po zatvrdnutí chemické kotvy se můžou odšroubovat matky i gumová podložka:

Pak můžeme sestavit celý držák. Je potřeba dávat pozor, aby držák směřoval kolmo k budoucímu madlu – pokud se nedaří držák dotáhnout do správné polohy, obrousíme trošku zeď smirkovým papírem. Vaničku nasměrujeme ve směru budoucího madla:

Po upevnění držáků můžeme změřit přesnou délku budoucího madla, uříznout ho z tyče, zabrousit řezné strany a srazit hrany:

Připravené dřevěné díly natřeme. Doporučuji použít spíše něco na bázi olejů a vosku, povrch je pak příjemnější do ruky, než v případě laku:

Poslední fází je sestavení. Přiložíme dřevěnou část na držáky, ještě jednou zkontrolujeme, jestli vaničky doléhají, jak mají. Na dřevě označíme polohu děr ve vaničkách, předvrtáme a přišroubujeme vhodnými vruty.

Pokud někde hrozí, že by do madla narážely dveře, nalepíme vhodnou tlumicí vrstvu. Použili jsme filcová kolečka – dají se natřít stejnou barvou a lepí se disperzním lepidlem:

Na závěr ještě zmíním, že s madly se dají dělat různé „psí kusy“. Pokud chci madlo na schody, dá se připevnit šikmo. Dají se udělat i madla na vnější rohy:

Tyč se uřízne šikmo, po začištění řezných ploch se slepí disperzním lepidlem a spoj se pak pojistí dřevěným kolíkem. Nakonec se to celé zabrousí do hladka.

Madlo nemusí být ani rovnoběžně se zdí. Tohle máme nad televizí:

Tohle byl speciální oříšek. Kromě toho, že je zešikma, musí být v takové výšce, aby šla otevírat skříňka nad ním i šuplík pod ním:

Kontrola – OK, nahoře i dole je pár milimetrů:

Závěrem bych rád poděkoval Nadaci ČEZ, z jejíhož grantu jsem spolufinancoval nákup materiálu, a Friedě za zprostředkování podpory. Největší dík však patří mému otci, který odvedl hlavní díl práce, já jsem jenom vymýšlel a přidržoval…

Kuba